Cvičení – práce s vlastním tělem (některé myšlenky k nadstavbě body–buildingu)

Kdo již dlouhá léta cvičí, ten dobře ví, že silné a pohyblivé tělo přináší člověku i psychický pocit síly a pohyblivosti. Silné paže vyjadřují vůli k jednání a schopnost ubránit se; silné nohy jsou známkou toho, že pevně stojíme ve svém životě a něco také dokážeme přestát. Vysokou hodnotu v otázce postoje pro mne mají zejména cvičení s rovnováhou. Procvičují nejen náš rovnovážný smysl, ale přinášejí také vnitřní vyváženost.

Možná jen tak mimochodem objevíš svou vlastní sestavu cviků, která ti bude naprosto vyhovovat a dále přispěje ke tvé každodenní svěžesti a které se tedy budeš nadále držet. Ke každému cvičení je dobré mít nějakou poučku či afirmaci, neboť pokládám za důležité, na co během cvičení myslíme. Posilujeme tím svou soustředěnost a pozornost a podvědomí se díky pozitivním slovům může příznivě naprogramovat. Přeříkávej si afirmaci během cvičení nebo po něm, pomalu, rytmicky, vroucně a klidně (což ostatně vůbec není jednoduché!). Afirmace si můžeme přirozeně pozměnit či zkrátit nebo si můžeme vybrat pouze ty, které se nám líbí. Méně může být někdy více.

Jak myslíme, co cítíme, to má svůj původ v našem tělesném stavu; a obráceně: každá myšlenka a každý pocit vyvolává v těle odpovídající procesy. Proto můžeme prací na svém fyzickém těle, zejména s pomocí dýchání, působit na své myšlenky a pocity. Kvalitní dýchání poskytuje sílu a klid našemu tělu, naší mysli i naší duši. Cítíme se dobře. Vždyť nedýcháme pouze vzduch, ale i jemnohmotnou energii – pránu. Vyrovnanost, vnitřní klid a mír, harmonie, duševní bystrost, nadšení, tolerance, laskavost a láska – to jsou všechno hodnoty, znamenající pro nás šťastný život – jsou dosahovány hlavně při tělesném uvolnění. Cvičení musí působit komplexně.

Bylo by výhodou, kdybys měl za sebou již alespoň nějakou zkušenost s meditativní prací s fyzickým tělem. Obvykle dělá člověk zpočátku všechno příliš rychle a spěšně a často zapomíná na potřebnou pozici klidu na závěr sestavy cviků. To nejdůležitější tak bývá opominuto. Když budeme dbát »sedmi zlatých pravidel praxe«, provedeme to zcela jistě správně, i když jsme nikdy předtím žádná cvičení neprovozovali. Cvičíme nejraději na dece nebo matraci (karimatce), které jsou určeny přímo k tomuto účelu, na klidném a nerušeném místě, v širokém a měkkém cvičebním úboru. Pomocí hudby, barev, svíček nebo vonných tyčinek si vytvoříme příjemnou meditativní atmosféru. Pokud trpíme bolestmi v zádech, je nezbytné, abychom před zahájením cvičení navštívili lékaře a zkonzultovali to s ním.

Správné cvičení prospívá našim zádům i šíji

Dbáme na to, aby bylo naše tělo během cvičení teplé a uvolněné. Před cvičením si dopřejeme teplou sprchu nebo chvíli poskakujeme na místě se zvednutými pažemi. I když máme zdravá záda, dbáme na to, abychom nezaujali žádnou pozici, která bude »držet« na kříži (ohnutá záda) nebo na krku. To platí pro všechna cvičení, ať již jsou prováděna vestoje, vsedě či vleže.

1. Cvičíme vždy s narovnanými a vzpřímenými zády. Vyrovnáváme oblast kříže tím, že trochu napneme břišní svalstvo a ramena nejdříve vytáhneme co nejvýše a pak je krátkým pohybem svěsíme trochu dolů a dozadu. Svěsíme bradu (uděláme dvojitou bradu) a tím vyrovnáme šíji. Nyní jsme připraveni ohnout svá záda dozadu, na stranu či do zkrutu.
2. Ohyb vzad začínáme vždy z oblasti hrudníku, nikdy ne z bederní oblasti (žádný houser!) a pak jej vždy vyrovnáme předklonem (při němž se dotkneme horní částí trupu stehenní kosti). Tento postup jsem zohlednila i v předložených sestavách cviků.
3. Každý předklon provádíme s rovnými a nataženými zády, aniž bychom přitom dělali kočičí hřbet (v životě také nechceme před nikým hrbit hřbet), jednoduše trochu pokrčíme kolena, pak to jde lépe.

S těmito třemi jednoduchými pravidly, na která si snadno zvykneme a která dostaneme do krve, praktikujeme cvičení s rovnými zády. V následujícím textu uvedu »Sedm zlatých pravidel jógové praxe«, protože si myslím, že právě jejich dodržováním člověk může získat maximum z pouhých několika minut cvičení – ať už je jakéhokoliv druhu.

Sedm zlatých pravidel jógové praxe

1. Před cvičením se zkoncentruj. Nejprve si důkladně promysli, jakou sestavu a v jakém pořadí budeš cvičit. Nech na sebe chvíli působit »ducha« této sestavy.
2. Dýchej vždy nosem. Ať již zaujímáš pozici, držíš ji či se v ní pohybuješ nebo ji právě opouštíš: tvůj dech je vždy pomalý, pravidelný, plynulý a lehký. Pohyby jsou přizpůsobeny rytmu tvého dechu a nikdy obráceně.
3. Pozici zaujímáš pomalými a cílenými pohyby. Pak si zkontroluj držení krku, zad, pánve, nohou a paží.
4. V jedné pozici vydržíš po dobu 10 až 30 dechových cyklů. Přitom uvolňuješ jakékoliv nepřiměřené napětí, prociťuješ místa ohybu a pozoruješ svůj dech. Pokud začneš pociťovat bolest, je to znamením, že se máš stáhnout.
5. Pozici opouštíš opět pomalu, rozvážně a vědomě.
6. Při asymetrických cvicích držíš pozici na obou stranách vždy přesně stejně dlouho, a to tak, že na obou stranách počítáš nádechy (to je jen otázka zvyku).
7. Na závěr cvičení si lehni na záda a 5 až 15 minut setrvej v této pozici, které si – jak doufám – budeš časem opravdu užívat. Během závěrečné pozice klidu (šavásany) se teprve naplno rozvine účinek všech absolvovaných pohybů a pozic – nezapomeň si dopřát tento čas.

autor: Miroslav Hubáček

26. 4. 2008