Několikrát denně sáhneme po něčem k jídlu, abychom se uklidnili, abychom nabrali odvahy, abychom se uvolnili, abychom získali energii, abychom utišili hlad, abychom uspokojili svou chuť, abychom si prostě pochutnali a měli z jídla požitek. Jíme z rozumu, abychom vyzkoušeli něco nového nebo abychom probudili své vzpomínky. Nic neděláme tak pravidelně, jako si obstaráváme potravu. Trávíme spoustu času svého života obstaráváním potravin, vyhledáváme ty nejlepší přísady a vydáváme se pro ně i do značné dálky, pak stojíme u sporáku nebo čistíme houby či zeleninu. Pořádáme slavnostní bankety nebo narozeninové rauty, pořádáme odpolední party s občerstvením, pracovní obědy, pikniky.
A přesto je většině z nás zřejmě zatěžko přijmout, že osobní zdraví a svěžest souvisejí s kvalitní stravou. Když ve své praxi navrhuji žákům či pacientům, aby analyzovali své stravovací návyky, aby odstranili určité poruchy svého těla či duše, obvykle mne zaplaví celou horou argumentů: Nemám čas, nemám peníze – pokud se týče překážek, žádným nedostatkem netrpíme. Proč je pro mnohé tak obtížné začít s jednoduchým vylepšením svého života, které je přímo po ruce?
Začátek předpokládá pochopení, že velká část našich potíží se nachází v oblasti, na niž máme přímý vliv.
Neovlivníme příčiny onemocnění, které se vymykají našemu aktivnímu myšlení a jednání. Nikdo například nedokáže změnit skutečnost, že jeho matka byla během svého těhotenství vystavena působení nadměrně zakouřeného prostředí nebo že se u něj v raném věku vyvinula díky nevhodné dětské výživě alergie na určité druhy potravin. Ne každý si může dovolit přestěhovat se někam, kde je prvotřídní horský vzduch nebo ke křišťálově čistému jezeru a téměř nikdo nemá možnost pracovat v prostředí, které by bylo zcela prosto jakýchkoliv škodlivých látek.
Přece však: I nepříznivé účinky v prostředí, které nedokážeme aktivně ovlivnit, respektive které dokážeme jen nepatrně zmírnit, lze nezanedbatelnou měrou zmírnit alespoň následky jeho působení. Degenerativní procesy, jež byly urychleny nebo předčasně odstartovány v důsledku nepříznivých podmínek v dětství nebo nadměrné expozice škodlivinám, lze zastavit a v některých případech dokonce úplně odstranit. K takovým onemocněním patří například poruchy arteriálního prokrvení, vysoký krevní tlak, artróza a artritida, nervové poruchy nebo také neplodnost.
S využitím zahraničních zdrojů zpracoval Miroslav Hubáček.
17. 7. 2010
Spalovače dělíme na:
Stimulační spalovače tuku
Stimulační spalovače tuku patří mezi nejúčinnější. Stimulují centrální nervový systém a mají tzv. termogenní účinek, tzn. zrychlují metabolizmus a zvyšují tělesnou teplotu.
Do této kategorie řadíme:
Nestimulační spalovače tuku
Nestimulační spalovače tuku neobsahují žádné stimulátory, tudíž mají odlišný mechanizmus účinku.
Do této kategorie řadíme:
Nutno podotknout, že spalovače tuku nepůsobí samy od sebe. Důležitá je změna životního stylu, úprava stravovacích návyků a dostatečná fyzická aktivita.