Orgánové hodiny IV

Přesný časový okamžik

Pokud nyní sledujeme určité vrcholy a útlumy ve vztahu k určitému času nebo pokud chceme zvolit pro naše úmysly ten správný časový okamžik, vynoří se otázka přesnosti uváděných časových údajů. Právě skutečnost, že orgánové hodiny jsou orientovány na rytmus světla a tmy, vnáší pochyby do všeobecného časového rozlišení. Jak přesné jsou vlastně časové údaje orgánových hodin? A co roční období, co letní čas? Existují i osobní odchylky?

V orgánových hodinách jsou každému orgánu přiděleny dvě hodiny. Tento časový interval však pouze označuje vrchol aktivity orgánu! Příslušný orgán je však aktivní také v době předcházející a následující. Mezi uvedenými časy jsou přirozeně plynulé přechody. Potíže nějakého orgánu se tedy mohou projevovat až o hodinu dříve nebo později. Proto bychom měli při určitém nálezu brát v úvahu i předchozí a následující orgán.

Roční období

Při olympijských hrách 2000 v Sydney bylo doprovodnými týmovými lékaři zjištěno, že rytmus slunečního svitu opravdu určuje i rytmus těla. Sportovci, kteří trénovali v halách s umělým osvětlením, museli déle bojovat s problémy, způsobenými časovým posunem, než sportovci, kteří trénovali v přírodě. Je to tedy skutečně vliv slunečního světla, který určuje nastavení našich orgánových hodin.

Co chápeme pod pojmem časový posun:** Narušení biologických rytmů na základě časových rozdílů vznikajících při dálkových letech. Používá se anglický výraz „jetlag“, kde „jet“ = tryskové letadlo a „lag“ = zpoždění

Naše orgánové hodiny se tím mírně posunují v závislosti na ročním období: Noční interval orgánů (oběhový systém, trojitý ohřívač, žlučník, játra, plíce) se v létě mírně zkracuje (cca o 1–2 hod), denní interval (žaludek, slezina-slinivka, srdce, tenké střevo, močový měchýř) se odpovídajícím způsobem prodlužuje. V zimě je to samozřejmě obráceně. Celkově však není změna vnitřního rytmu tak výrazná jako změna denního světla. Naše tělo se pravděpodobně snaží udržet co nejpravidelnější rytmus. I když je svázán s denním rytmem, přece jím není usměrněn s minutovou přesností. Také lidé, žijící v polárních oblastech, mají v době půlnočního slunce v létě aktivní i noční orgány a naopak v polární zimě mají aktivní i denní orgány.

Nejvýrazněji se mění vlivem časové proměnlivosti východu a západu slunce orgánové časy ledvin a tlustého střeva. Nejméně jsou změnami postiženy srdce a žlučník – orgány s vrcholem aktivity v poledne, respektive o půlnoci.

S využitím zahraničních zdrojů zpracoval Miroslav Hubáček.

6. 12. 2008