Putování od hlavy k srdci a od srdce k břichu – díl I

Mnozí z nás prožívají celý svůj život pouze hlavou – výjimkou bývá jen několik málo okamžiků romantické lásky. Tyto okamžiky jsou však jen ojedinělé a my nad nimi nemáme kontrolu. Romantická láska znamená, že vstoupíme do citového spojení, které nás pevně drží. V tomto významu znamená láska připoutanost. Když se chceme osvobodit, musíme se této připoutanosti dříve nebo později zbavit.
Bezpodmínečná láska je zcela jiný stav existence, který daleko překračuje hranice hlavy i srdce. Je nejvyšším rozkvětem duše, je to zázrak, který nás čeká na konci naší duchovní cesty. Na této cestě nás čeká nejdůležitější krok, přejít od hlavy k srdci a od srdce pak sestoupit k břichu. Bezpodmínečná láska tedy vychází z našeho břicha.

Žít pouze hlavou znamená stále kalkulovat. Potřebujeme pro všechno racionální vysvětlení a o všech věcech uvažujeme pouze rozumem. V mnoha tak zvaných moderních společnostech se klade příliš malý důraz na život podle srdce a společnosti, kde se tak dosud žije, jsou odsouzeny k brzkému zániku. Manipulace, chtivost a zájmy o vlastní výhody se zdají být podstatně silnější než láska. Láska nám však nabízí jiný druh síly, sílu otevřenosti a zranitelnosti.

Existují různé metody, jak posílat energii z hlavy do srdce. Když je energie na cestě dolů k srdci, může se stát, že budeme přemoženi náhlou explozí pocitů: Najednou máme pocit, že dříve jsme nic neprožívali správně. Jako dospělí poprvé poznáme, jak jsme naplněni energií a jak v nás ona energie pulsuje. Dalo by se říci, že se nám konečně podařilo připojit se ke kosmické zásuvce. Pak se můžeme cítit daleko lépe než ostatní ubohé duše, jež prožívají svůj život pouze hlavou. Přesně zde však začínají naše potíže. Na seminářích často zaregistrujeme, že účastníci vraští čelo, když se začneme zabývat cvičením, jehož těžištěm jsou negativními aspekty duše. Žít srdcem, to se nabízí jako snadná výmluva, abychom se nemuseli těmito temnými aspekty zabývat, rozeznat je a rozpustit je. Růst je však možný pouze tehdy, když to uděláme.

Přívrženci hnutí New age často nesprávně chápou vlastnosti „nižších“ a „vyšších“ čaker. Pokládají vyšší čakry za lepší, protože ty ostatní mají něco společného s „nižšími“ energiemi. To však není správný pohled na věc. Opak je pravdou: Naše vědomí sídlí v břiše. Naším cílem je nalézt plamínek svého duchovního vědomí, který věčně hoří v naší Hara, (která se nachází tři prsty pod naším pupkem). Tam se učíme přiblížit se ostatním lidem, aniž bychom k nim byli připoutáni. Jednáme z duchovní prázdnoty a ne z egoismu. Znamená to, že správným procvičením břišních svalů získáme dostatečnou sebedůvěru, ta pak bude následována silnou vůlí a plamínek spirituálního vědomí nám umožní cítit jemnohmotné energie v jejich podstatě a tedy vnímat lásku. Ač to zní paradoxně, v praxi se to již mnohokrát osvědčilo – láska prochází prostě žaludkem, a tím není myšleno jen jídlo

Miroslav Hubáček

8. 6. 2008