Střed člověka I

V této souvislosti je pojetí středu člověka jako energetického centra, z něhož mohou být ovlivňovány všechny léčebné procesy, pro dálněvýchodní medicínu velmi důležité. Střed člověka, ve východoasijské medicíně označovaný jako „Střední ohřívací komora“, poskytuje přístřeší žaludku, slezině a játrům. Žaludek přijímá veškeré potraviny a dále je rozmělňuje na pastu, podobně jako v míchačce na cement, štěpí a zvlhčuje. Ty nejjemnější součásti – výživná čchi nebo také „duch potravy“ – jsou extrahovány slezinou a transformovány na čchi, která je tělu vlastní, na takzvanou „bílou krev“. Teprve když se tato „bílá krev“ dostane do srdce, stává se „červenou krví“.

Pokud je však střed oslaben, může se stát příčinou selhání této přestavby potravy. Abychom lépe pochopili tyto souvislosti, začneme se nyní věnovat takzvanému „trojitému ohřívači“.

Koncepce „trojitého ohřívače“ nebo také „tří ohřívacích komor“ je zvláštní kapitolou dálněvýchodní medicíny. Na rozdíl od orgánů „anatomie“, jak ji známe v její dnešní podobě (srdce, tenké střevo, plíce, tlusté střevo, ledviny, močový měchýř, játra, žlučník, žaludek, slezina), které podléhají proměnlivým fázím jako jejich velvyslanci (viz 3. díl), nemá trojitý ohřívač žádnou viditelnou podobu a je tedy z anatomického pohledu neopodstatněný. Spíše představuje jakýsi energetický respektive funkční prostor.

Sun Simiao, legendární čínský lékař a vlivný teoretik čínské medicíny (581 – 682), poznamenává: „Dalším označením pro trojitý ohřívač je ,tři brány‘. Má jméno, avšak nemá formu. Kontroluje pět jin a šest jang a cirkuluje na cestě šen. Pomáhá ťing-čchi cestovat a vodě proudit.“

Koncepce absence formy trojitého ohřívače odpovídá tao, původu všeho bytí, jež pochází z prázdnoty jin a jang. Tím je trojitý ohřívač katalyzátorem existence, neboť i zde vzniká forma z ne-formy nebo – jinak řečeno – z beztvarosti nebo z prázdnoty.

S využitím zahraničních zdrojů zpracoval Miroslav Hubáček.

2. 7. 2010