Trojitý ohřívač I

Uvažujme nyní o následující scéně: představme si, že pod kotlem, do něhož jsme přidali potraviny, hoří oheň jemně a rovnoměrně a v nitru kotle se vaří polévka – obrázek plný uvolněného klidu.

Pokrm potřebuje určitý čas, aby byl perfektně připraven, aby z něj mohlo být využito to nejlepší. U lidí, kteří již opotřebovali svůj oheň života, je polévka nahoře chladná, protože teplo již nevystačí k jejímu úplnému prohřátí a protože všechno tak dlouho trvá, ulpívá všechno ještě na dně hrnce. Jídlo ztrácí svou vůni a je cítit zvětrale a nechutně. Tento zápach je pak vnímán jako zápach z úst a tělo je nepříjemně vydušeno. Tomuto obrazu poruchy říkáme stagnace výživy.

Zůstaňme nyní chvíli u tohoto obrazu: Co se stane, když je kuchař v neustálém spěchu? Oheň se rozhoří maximální intenzitou. Něco je vloženo do pece, polévka v hrnci nahoře bublá a prská, není doopravdy hotová, je pouze horká. Velké kusy zůstávají syrové. Horko nadále stoupá a nad hrncem je citelné horko.

Tomuto obrazu nemoci říkáme stoupající žaludeční oheň a obvykle bývá projevem stresu, když nás například „generál játra“ nutí k výbuchu (překypující jaterní jang). Žaludeční oheň vede ke kyselému říhání (reflux – zpětný chod obsahu žaludku zpátky do jícnu; kyselá chuť poukazuje na podíl jater), k pálení žáhy (pálivý pocit je vždy upozorněním na horko v těle), ke gastritidě (zánět žaludku) a ke kazivosti zubů.

V případě kazivosti zubů vidíme úzký vztah k spotřebovávání ledvinového ohně, protože zuby patří společně s vlasy, chlupy a kostmi ke zvláštním místům, v nichž je uchovávána esence ťing. Když této esence ubývá, začínají být zuby citlivější a doslova prostupnější, vlasy slábnou a řídnou. Tělesné ochlupení je pak podřízeno proměnlivé fázi Kov.

S využitím zahraničních zdrojů zpracoval Miroslav Hubáček.

23. 7. 2010