Zelený čaj III

Historie zeleného čaje I

Podle legendy byl zelený čaj objeven roku 2737 před naším letopočtem císařem Sheng Nungem, „Božským hospodářem“, jedním z prvních čínských císařů. V oněch pradávných dobách se čaj připravoval tím způsobem, že se čerstvě natrhané lístky rostlinky prostě hodily do horké vody.

Další důležité události ohledně čaje se odehrály někdy v letech 620 až 907 našeho letopočtu. V této epoše vládla v Číně mocná dynastie Tang. Čaj se víc a více stával „národním nápojem“, což lze vysvětlit jednak stále rozšířenějším buddhisticko-taoistickým způsobem života a zároveň příznivou hospodářskou situací velké říše, která umožňovala, aby si čím dál více lidí mohlo dovolit tento – svým způsobem – luxus. Navíc v té době sepsal vynikající čajový mistr Lu Yu své vynikající dílo o správném zacházení s tímto ušlechtilým nápojem, jímž přispěl k získání jeho velké vážnosti mezi šlechtou a ve vzdělaných kruzích obyvatelstva.

Tehdy se také vyvinul zvyk lisovat čaj do tvaru cihliček. Čajové lístky byly za tím účelem usušeny, pak byly rozdrceny na prášek, smíchány s rýžovou vodou, vlisovány do formiček a nakonec znovu vysušeny. Aby se pak z čajové cihličky připravil čaj, kousek se z ní odlomil a uvařil se ve vodě.

Během vlády císařů dynastie Tang se čaj dostal také do Japonska, i s celou kulturou a filosofií, společně s posvátnými svitky a vzácnými relikviemi v zavazadlech buddhistických mnichů. V Japonsku byl samozřejmě nadšeně přijat. Již v roce 621 se čaj v Japonsku označuje za „státní nápoj“. Japonci si ovšem v průběhu historie vytvořili svou vlastní čajovou kulturu.

V období vlády dynastie Sung, tj. v letech 908 až 1276 našeho letopočtu, dosáhla obliba čaje a rozvoj umění a kultury s ním spojené dalšího vrcholu. Jako je všude ve světě obvyklé uvalení daní, když nalezne obyvatelstvo zálibu v určité službě či předmětu spotřeby, přišli i čínští císaři se zdaněním čaje. V čajových zahradách, o které se tehdy starali především buddhističtí či taoističtí mniši, pak probíhaly experimenty s křížením a hledáním nových druhů čaje a nových způsobů zpracování, aby se podařilo získat nové chuťové odstíny čaje. Zpočátku váhavě, později ve stále větší míře nabýval na významu čaj ve formě prášku a také čaj v podobě celých sušených lístků. Zatímco v dřívějších dobách se čaj pěstoval především v severní Číně, nyní začaly vznikat čajové zahrady i na jihu země.

S využitím zahraničních zdrojů zpracoval Miroslav Hubáček.

26. 3. 2009